Popojedem

Včera v 7:16 | Jiřina |  výletování
Zvláštní téma je jídlo na cestách,
my jsme byli nuceni se trošinku odbývat,
protože na každý objekt nebo městečko máte omezený čas,
a když máte,
milé KOČKY,
dojít v tom horku třeba ke hradu, pak se po něm pohybovat, a zase naklusat k autobusu, jste rády za každou chvíli,
kdy si můžete sednout někde ke kávě, ochladit se zmrzlinou,
( lepší jsem snad ani nejedla, jako byla ta čokoládová v Bergeracu ),
nakoupit pohlednice, dát si skleničku vína nebo dokonce oběd.
Ale jsme to holky zkušené a vyznáme se, takže jsme si s Janou vždy našly nějakou tu chviličku i na nákupy dobrůtek pro sebe či domů pro naše blízké.
Vždyť jsme byly v kraji husí, kachen, vlašských ořechů.
Příjemné byly i chvíle určené cestovkou na ochutnávky, armaňak nebo víno nám přišly vhod.
Ale kdo má pak tahat ty lahve, že jo?
Tentokrát nic od čokolády nebylo v mých nákupech, vzhledem k horku a ty dva kozí sýry, co jsem si tam pořídila se dost projevovaly, ač byly dobře zabalené a kufr se z toho vzpamatovává ještě teď.
Olej z vlašáků, vlašáky v čokoládě, paštika z husích jater, jak říkává moje dcera, nejlepší suvenýry jsou ty, co se dají sníst a vypít.
V Albi jsme se s Janou posadily do předzahrádky a daly si oběd: rybu a zeleninu a já sklenku bílého a Jana sklenici oroseného piva. Bylo to výborné.










































































 

Jsme doma

Pondělí v 11:22 | Jiřina |  výletování
Devět dní, něco peněz, něco starostí, spousty radosti, zážitků fůra:
kde začít?
( nejkurioznější byl náhlý slejvák u hlavního nádraží v Praze a obrovské louže při nakládání kufrů do autobusu při odjezdu! až do Plzně jsme byli mokří )
Vedro - celou cestu, známky sucha až do jižní Francie.
Co lidi - v busu a na místech, která jsme navštívili?
převážně milí a přátelští, i když, někteří z busu mými přáteli asi nebudou.
Průvodkyně - paní Vanda, pohledná, milá, ochotná, obětavá, vždy dobře naložená, za mne naprostá spokojenost.
Plánovala jsem Gaskoňsko několik let a těšila se tam, události prvního letošního pololetí mi hatily plány, ale klaplo to.
Dnes je to minulost, jsou to fotky, vzpomínky, zážitky, které mi obohatily život.
Toho harcování na takovou dálku nelituji.
Spravila jsem si chuť!
Zvláštní poděkování patří kolegyni Janě, že mi důvěřovala a na tu cestu se se mnou vydala.
Navštívili jsme historická města,
malé, opevněné vesničky na kopcích,
jeskyni s pradávnými malbami a taky kdysi obývaný převis na vysoké skále
( to jen stručně - ostatně program je v minulém příspěvku podrobně)
poseděli jsme v parcích, obdivovali úžasnou zámeckou zahradu,
několik hradů a úzké uličky, prošli se po hradbách s výhledy,
nějaké ty kláštery, katedrály, baziliky a spoustu dalších míst a hlavně - vrátila jsem se po letech do CARCASSONNU!!!
Napadlo mě, že tu tentokrát nebudu popisovat den po dni a vkládat fotky chronologicky,
předpokládám,
milé KOČKY,
že pokud byste o Gaskoňsko měly velký zájem, pojedete se tam podívat a budete mít svoje dojmy...
proto zde umístím obrázky jen nahodile, od každého trochu, abyste se trošku namlsaly a měly chuť se taky vydat do světa: a je jedno, jestli to bude na břeh nejbližšího potoka piknikovat s košíkem jídla nebo na druhý konec Evropy.
Vyberu vždy šest, sedm fotek na každý den a po dobu devíti dnů sem dám něco,
o čem si myslím, že je typické pro tu oblast a taky, že se mi ta fotka dle mého názoru ,,povedla,,.
Hola, jdeme na to, ať se vám jízda se mnou líbí:
( to, že dnes od rána peru, uklízím, zalévám květiny a svěřuji manželovi dojmy vás asi nebude zajímat )


















































Na cestě

4. srpna 2018 v 16:40 | Jiřina |  výletování
Jestli si myslíte,
milé KOČKY,
že se počátkem srpna poflakuji a nebo schovávám před horkem, tak to jste na omylu.
Zrovna dnes jedeme s Janou, mojí kolegyní, na dlouho plánovaný a v listopadu 2017 zaplacený zájezd a to!
( chvíle napětí )
do Gaskoňska.
Původně jsem lákala s námi i moji sestru, ale ta z toho vycouvala.
Vypadalo to, že termín je až NĚKDY, zdálo se to daleko, ale uteklo to a vyrážíme:
Má to zajímavý program a nebude toho málo.
Všechna ta místa budou jistě krásná, hlavně historická, bude co fotit...
něco o tom už vím...
kanál du Midi a katarské hrady...
Poslední den budeme v Carcassonnu - na ten se fakt moc těším, budu tam vzpomínat na Marcelku V. z V. , na Jarmilku a Naďu, se kterými jsem tam byla před několika roky.
Nedávno - tudy jeli cyklisti Tour de France a já oči přilepené k obrazovce zírala opět a znova:
na to krásné hradoměsto.
S nadsázkou:
tady je náš program zájezdu - kdyby si někdo chtěl zapichovat vlaječky do mapy, kde zrovna jsme, hihi.
Po návratu dám vědět.
Au revoire Jiřina
 


Hrst vzpomínek

2. srpna 2018 v 8:04 | Jiřina |  výletování
Je to právě neuvěřitelných dvacet let,
kdy jsem byla, tehdy ještě s mnoha jinými zaměstnanci, od podniku na zájezdu ve Skotsku.
Bože, to byla paráda,
počasí jsme měli úžasné ( pršelo tehdy právě tady, v Čechách, hihi ),
zastavili nám na požádání i v lecjaké vesnici,
Celý den jsme strávili v Rotterdamu, abychom se pak plavili celou noc do: Hullu?
( viděla jsem poprvé najet vlak do lodi! oči navrch hlavy ),
po vylodění jsme strávili den v Yorku, s nádhernou katedrálou, roztomilými domy...a pak! -
milé KOČKY,
se jelo na sever a ubytováni jsme byli v krásné zahradě poblíž Perthu - v Scone Palace -
z tohoto místa jsme hvězdicovitě vyráželi na dlouhé výlety.
Na hranici mezi Anglií a Skotskem jsme si pořídili suvenýr zadarmo: chuchvalec vlny ze zdejších všudypřítomných oveček.
Města Dundee, Edinburgh ( já vylezla i na zdejší - vyhaslou! - sopku! ), Stirling, Inverness, Fort August - tady jsme byli svědky slavností Skotské hry - a od té doby vím, jak je snadné se zamilovat !
( abychom pak jezdili hodně roků na Skotské hry na Sychrov! )
Poznali jsme spoustu nádherných míst, navštívili jsme několik zámků a jejich parků, hrady, válečnou loď, palírnu whisky, Glasgow, Loch Lomond, a mnohé další...už si vše taky tak dobře nepamatuju...třeba nějakou rokli v lesích u říčky, kde měla být jakási bitva!
Na mne snad nejvíc zapůsobilo místo - kolébka golfu: St.Andrews. Tu jejich polozbořenou katedrálu poznám na sto honů.
Ač to nebylo v plánu, vyjeli jsme lanovkou i na horu Ben Nevis s parádními výhledy a výškou 1345 metrů n.m.
Z každého bodláku a nebo ojedinělého náprstníku jsme měli záchvaty a fotili jako zběsilí - ale pozor!
Já jsem ke své velké dnešní lítosti měla tehdy fotoaparát Exa 1a a vezla jsem si jen tři filmy po 36 políčkách!
chápete,
milé KOČKY,
jaké by to bylo dnes, s digitálem v ruce?
To by byla smršť!
Možná by dnes na mne ta Lochneska přece jen vykoukla!
Taky cesta zpátky na kontinent byla výživná, zastavili jsme se v Jezerní oblasti v Keswicku, podívali se na Stratford upon Avon, vyspali se v zámeckém hotelu s nejúžasnější snídaní, co jsem kdy zažila.
Jako bonbonek byla návštěva Oxfordu ( tady jsem myslela na Tři muže ve člunu! ) a Stonehenge.
Jízda mlhou kolem Londýna a plavba rozbouřeným mořem z Doveru do Calais o půlnoci mě straší ještě dnes.
Že bych tam jela znova, to nehrozí,
ale jestli se mi ještě někdy podaří vysněné Irsko,
spravím si chuť tam.
Kdykoli vidím kvetoucí bodlák, jsem v myšlenkách buď ve Skotsku nebo na Slovensku.
( Do Roháčů jsme jely s kamarádkou asi tři týdny po návratu ze Skotska a rozčilovaly jsme ostatní účastníky právě těmi výlevy nad bodláky ) + ( z kostkaté látky jsem dodnes vedle )
Všem vám,
které se chystáte na dovolenou tady nebo ,,venku,, -
přeji jen krásné zážitky, ať máte také na co vzpomínat!









V kuchyni

1. srpna 2018 v 12:40 | Jiřina |  okolo kuchyně
Jíst se musí, ale, řeknu vám,
milé KOČKY,
vařit v tomhle horku,
to je za trest.
Lituji všechny, kdo musí vařit ve velkém, nebo pracovat venku, na slunku, celý den.
Já se snažím to v těchto dnech ,,ošulit,, a vařím něco malého, lehkého,
argumentuji tím, že stejně v tom horku nemáme hlad a aspoň ušetříme za plyn!
No, hlady se prý umírá za 60 dní a jak tak pozoruji mého muže, a taky své špeky,
my bychom určitě vydrželi i déle!
Takže nějaká ta polévka a pár brambor s máslem, zapíjené kefírem a něco od ovoce k tomu a je to.
Jakmile nastane změna počasí, pokusím se mu to vynahradit.














Pátek stručně

27. července 2018 v 15:36 | Jiřina |  nápadník
Pátek.
Hned po ránu venku horko, naštěstí u nás v bytě, nad sklepem, to ujde.
Busem do Prahy, do Vodičkovy ul., pro objednanou věc. Tašku.
Beru sebou fotoaparát, na cestě zpátky malá zastávka u Masarykova nádraží,
vzpomínka na léta dojíždění do práce...
před ,,Masaryčkou,, výstavka, co zde bylo vykopáno při arch. pracech.
Průchodem k Labuti. Cvaknu pár fotek a mizím v metru na Florenci.
Vedro mi dává najevo, že na procházku a focení to bude lepší jindy.
Na Ládví šup do busu a jedu domů. Na sever od Prahy vidím černo, asi jde bouřka.
U nás ani kapka,
sestra mi volá, ( je na dovolené s vnuky ve Starých Splavech ) že tam měli hodinu bouřku a déšť.
Závidíme.
Milé KOČKY:
Policisti v TV vyhrožovali, ( nebo slibovali ? )
že budou kontrolovat kde co.
Jezdíme často a policistu nepotkáš..
Na plné čáře dnes předjížděl bus motorkář,
Na dvou plných auto a policisté nikde.
Zato na koncert nebo fotbal jich naženou plno.
Nechápu.
Proč je platíme.







































Kdybych

23. července 2018 v 18:17 | Jiřina |  nápadník
Dnes jsem se byla pojistit na cestu, která mě zanedlouho čeká,
cestu do země v Evropě,
a jaké bylo moje překvapení,
když mi pracovnice pojišťovny řekla cenu za plánovaných devět dní,
byl to dvojnásobek ceny, kterou jsem dosud byla zvyklá platit.
Chvíli jsme to probíraly a pak,
světe div se,
bylo mi řečeno, že je to díky tomu, že mi v únoru bylo sedmdesát let!
Tak já platím pojišťovně tolik let za byt a nic jsem nikdy dosud nečerpala a oni se mi takto odmění?
Kdybych měla kamarádku právničku,
obrátila bych se ,
milé KOČKY,
na ni,
aby mi zjistila, zda to není diskriminace.
Přijde mi to tak sprosté,
asi jako drahé boty pro malinké děti.
Toho, kdo to vymyslel, ať vezme čert.

Pávi

22. července 2018 v 22:06 | Jiřina |  výletování
V zámeckém parku v Ploskovicích není zase tolik k vidění jako jinde,
kde to mají více načančané, více květin, více soch,
tady jsou dvě kašny s troškou vody,
jeden rybníček,
nicméně pěkné výhledy na zámek,
při mojí dnešní krátké návštěvě tu nejvíce zaujali pávi,
namlouvali si paví slípky,
ty se tvářily netečně a sledovaly paví kohouty možná se skrytým pobavením?
Milé KOČKY:
alespoň bylo zase jednou co fotit.























































Hřensko

22. července 2018 v 21:45 | Jiřina |  výletování
Byla jsem na Hřensko zvědavější, než Jana,
dávno jsme tam s mužem nebyli a Jana tu byla poprvé.
Nicméně už bych tam o prázdninách nešla.
Za WC si nechají platit 20 Kč!, všude davy lidí a žádný chodník kolem zaparkovaných aut, provoz jak na ,,Václaváku,, -
také parkování stojí dost peněz,
i když pohled na Pravčickou bránu je ojedinělý a procházka kolem Kamenice taky stojí za to.
Plavba po říčce na lodičkách je pro rodinky s dětmi nejspíš zajímavá. Přestože vodopád je umělý a ...a...
milé KOČKY,
nějaká ta fotka se hodí?













































Růžová vyhlídka

22. července 2018 v 20:41 | Jiřina |  výletování
Ke krásné vyhlídce vysoko nad Labe - po ,,červené,, pěkně lesem,
buď od nemocnice z Děčína
nebo jako my z Arnoltic:
milé KOČKY,
líbila se v Arnolticích lavice s dřevěnými sochami:
chválím taky, že opravují kostel.



































Další články


Kam dál