Květen 2018

Přesně

31. května 2018 v 16:38 | Jiřina |  nápadník
Dnes je to přesně 4 roky, kdy jsme byli s mužem v Mimoni a šli jsme se projít ke hradu Ralsko,
na okraji pole jsem si tam naškubala polní kvítí...doma jsem to pak pofotila a vydrží mi svěží celé roky.
Mimoní jsme od té doby projížděli vícekrát, nicméně tak krásnou kytici jsem od té doby nedovezla do džbánu
ještě ani jednou.
Dnes jsem si přinesla od doktorů nepříliš pěknou zprávu a tak se musím podívat po něčem pěkném,
rozumíte mi,
milé KOČKY,
že?
A abych nebyla škrob, dám sem barevnou kytici pro všechny,
všem hodným lidem.
Toho dobrého je někdy docela málo.
( možná jsem ty fotky tehdy na blog dala, ale kdo by to hledal? )





































V lodžii

30. května 2018 v 7:54 | Jiřina |  výletování
K sobotnímu výletu se sluší ještě dopsat,
( Valdštejnská lodžie ve Valdicích u Jičína )
že liliovník v parku začínal kvést a není to jediný park, kde ho lze nalézt,
jeho zajímavé květy najdete,
milé KOČKY,
také v zámeckém parku na Hrubém Rohozci a jinde...
byla tam spousta poupat, takže to hravě stihnete!



























V kamení

29. května 2018 v 7:46 | Jiřina |  nápadník
Líbí se mi, jak i v kamení a na hradbách se drží zuby nehty rostlinky,
takové mnohdy obyčejné
a snaží se nejen růst,
dokonce!,
milé KOČKY,
i kvést:




































Na kopci

28. května 2018 v 7:32 | Jiřina |  výletování
Zastavení na kopci Tábor:
vezmu to stručně,
milé KOČKY:
pěšky asi 2 km do vrchu podél jednotlivých zastavení Křížové cesty,
od Lomnice nad Popelkou ( nebo nad Sněhurkou? )
nebo sem dojedete po opravdu ,,povedené,, cestě autem,
na kopci je kostel, kříž, rozhledna, a drahé a ne příliš úžasné občerstvení,
k tomu raději nebudu nic psát,
ubytování a restaurace nefungují ( v případě, že nemám pravdu, se omlouvám! ),
výhledy na Krkonoše dnes nebyly nic moc.
K nedalekému hradu Kumburk, případně ke zbytku hradu Bradlec,
je to - co by kamenem dohodil nebo na bicyklu dojel.


























Studna

27. května 2018 v 7:10 | Jiřina |  nápadník
Nechtěla bych ve středověku pracovat na této studni:
je to hloubka a v té skále - musela to být děsná práce.
Místo - hrad Pecka.
Milé KOČKY,
líbily se mi ty okolo rostoucí kapradiny:

Odpočinková cesta

26. května 2018 v 19:51 | Jiřina |  výletování
Vystartovali jsme na sobotní výlet s manželem a s kolegyní Janou:
připraveny jsem měla různé trasy,
jižně od Benešova resp. od Konopiště,
jenže tam předtím lilo a kdo by chodil v bahně?
K Milešovce nechtěl manžel,
tak jsme to namířili na Jičínsko,
povinná zastávka ( hihi ) v Sobotce,
a jako první přišel na řadu hrad PECKA,
byla jsem tu počtvrté a nelituji.
Právě tam měli prohlídky v historických krojích...
Poté jsme se přesunuli na kopec Tábor,
probíhal zde závod na kolech ,,do vrchu,, .
Zastavili jsme se i v Železnici, malém městečku,
a také jsme strávili nějaký čas ve Valdštejnské Lodžii a přilehlém parku.
Konečně jsem se tam podívala a lituji, že ještě nekvetly lípy ve dva km dlouhé aleji k Jičínu,
říkám tomu špatné načasování.
Milé Kočky,
připadala jsem si tam téměř jako v italské vile.
Možná také díky počasí a kvetoucímu liliovníku tulipánokvětému?
Pak jsme to otočili k domovu a ještě jsme se stavili v parku zámku Liblice,
když už jedeme okolo,
ne?
( jistě mi všichni uvěří, že to byl dobře strávený čas )

















































































































Zeleň

26. května 2018 v 19:07 | Jiřina |  nápadník
To takhle chodíte po parku a sledujete cvrkot a pohyb na listech:
milé KOČKY,
tam to žije!


Kvetou

25. května 2018 v 15:58 | Jiřina |  nápadník
Po loňské devastaci pozemku před domem při rekonstrukci zůstal na svém místě jen jeden keřík růží,
druhý u popelnic taky dostal zabrat, neboť i tam se předělávalo...
ale růže se rozhodly, že to nevzají a vykvetly,
jako by se nechumelilo.
Sice na každém keříku je část červená, jak bývaly,
jeden, dva pruty zplaněly,
mají kvítka jako plané růže do bíla.
Vypadá to nakonec docela zajímavě.
Už přilákaly zloděje, pár jich dnes bylo nalomených,
( růží, ne zlodějů )
jak si je chtěl někdo odnést do vázy?,
ale nepovedlo se...
milé KOČKY,
několik doprovodných obrázků pro vás:



























Děti

23. května 2018 v 9:06 | Jiřina |  nápadník
Snažím se o vnučkách i dalších dětech na svém blogu psát málokdy,
ne, že by nebylo co, ale nemám svolení rodičů, tak proto,
ale přeci jen - občas - udělám výjimku,
jako třeba teď,
milé KOČKY:
minulý týden v po + út byl u nás ,,spřátelený,, chlapeček Honzík,
ve školce řádila nějaká choroba, proto ho jeho maminka na dva dny ,,uklidila,, k nám,
jak Honzík říká: k dědovi.
Poslední dobou jsou s dědou jedna ruka. To víte, chlapi!
No a já jsem něco upustila nebo co a zvolala jsem Jémináčku!
Načež Honzík na to: já nejsem Jémináček, já jsem Honzík!
To nevymyslíš.
Včera manžel: ten Jémináček už tu dlouho nebyl!
???

Do přírody

19. května 2018 v 20:25 | Jiřina |  výletování
Abychom se dostali ze včerejší skleslé a neradostné nálady,
( pohřeb )
vydali jsme se s mužem dnes na výlet, vybrala jsem cestu ,,na západ,,.
Říkala jsem si, že nám nebude svítit sluníčko do obličeje,
ani cestou tam, ani odpoledne cestou zpátky.
Navštívili jsme Mariánskou Týnici, byly tam zrovna nějaké trhy a oslavy,
od poslední naší návštěvy se tam hodně změnilo k lepšímu, Santiniho dílo září novotou,
pak jsme udělali zastávku v Královicích, kde jsme se prošli k místnímu kostelu,
který vypadá opravdu impozantně,
zastavili jsme se na oběd v hotelu Prusík a varuji každého, aby nás nenásledoval, nebylo to dobré!!!
Pokračovali jsme k Liblínu a šli jsme ke hradu Libštejnu,
procházka lesem s provoněným vzduchem nám udělala dobře,
i když vzpomínky na mladšího bráchu mě stejně doprovázely celou cestu.
Hrad mě mírně zklamal, je to větší ruina, než jsem čekala.
Ale, stálo to za tu námahu, ne - že ne.
Překvapilo mě, že tam bylo zřetelně slyšet hučení vody z Berounky hluboko pod námi.
Přesunuli jsme se dále do Rokycan, měli jsme namířeno do Mirošova a na Dobřív,
ale protože tam byla bouřka a lítaly blesky přes celou oblohu, vynechali jsme to a odložili na jindy...
ujeli jsme do Hořovic.
Tady jsme si dali skvělý čaj v zámecké cukrárně a prošli se přilehlým zámeckým parkem.
Pak už jsme odjeli přes Beroun a Lány a Slaný domů, do Polabí.
Přikládám pár obrázků,
milé KOČKY,
moc jsem tomu cvakání dnes nedala.
( najezdili jsme spoustu km a ,,nesplnili,, úkoly! )